Vlastný lokátor:  Lokátor protistanice:  QRB:  Azimut: 

Sporadická vrstva Es

Sporadická vrstva Es Všichni o ní mluví, někdo ji používá, ale málokdo vlastně ví, "wo co de"...

Léto je dobou, kdy se můžeme setkat se zvláštním jevem. Na stupnici VKV rádia se objeví velmi vzdálené stanice, např. ze Španělska, které není možné běžně přijímat, signály bývají velmi silné, často ve stereu a s RDS. Po několika minutách až hodinách zase zmizí tak rychle, jak se objevily. Tomuto jevu se říká sporadická vrstva Es, nebo shortskipové šíření.
VKV vlny se šíří za normálních podmínek přímočaře jako světlo, jen trochu se ohýbají za obzor, takže dosah stanic bývá okolo 150 km, pokud je vysílač vysoko v horách tak až 250 km. V letních měsících se občas vytvoří sporadická vrstva Es, což je ojedinělý jev, který vzniká od května do poloviny října.

Je to ionizovaná vrstva, která je ve výšce okolo 110 km a dobře odráží elekromagnetické vlny vzhledem ke své výšce na vzdálenost min. 600 km a max. 2000 km a při výskytu dvou sporadických vrstev za sebou a tedy při dvou skocích až na vzdálenost 3500 km. Nejčastěji jsou ale slyšet stanice vzdálené okolo 1000 km, ale nikdy ne méně než 600 km. Účinek sporadické vrstvy Es je výrazně kmitočtově závislý, začíná se projevovat ještě na KV okolo 20 MHz a čím dál kmitočtově výše je vzácnější a vzácnější. Maximum leží nad 150 MHz, ale to nastává vyjímečně. V praxi se sporadika projevuje v měsících kolem maxima téměř denně okolo 30 MHz (CBčkáři jistě znají z pásma 27 MHz), několikrát do týdne okolo 50 MHz, ale na VKV CCIR ještě vzácněji a v leteckém pásmu 108 - 136 MHz již jen několikrát za sezónu.

Maximální kmitočet, který Es vrstva odráží (označován zkratkou MOF) je ostře kmitočtově ohraničen a tak se stává, že např. na spodní části VKV CCIR okolo 90 MHz mohou být velmi silné signály, ale nad 100 MHz není slyšet nic. Stanice odražené od Es vrstvy jsou slyšet zpravidla jen z jedné oblasti, např. ze Sicílie a jihu Itálie. Ionizovaný mrak se neustále pohybuje a tak se mění oblast, odkud jsou stanice slyšet. Po hodině se mohou objevit rádia z Korsiky a potom Baleárských ostrovů a později ze Španělska. Dnes již není pásmo tak prázdné jako kdysi, ale několik volných kmitočtů se najde.

Neozývají se jen silné vysílače, ale i ty o výkonu stovek Wattů. Nejčastěji se objevují rádia z jihu a jihozápadu, ale i Řecko a Turecko bývá slyšet poměrně často. Méně často se vytvoří Es vrstva na V. Británii a ještě méně často na Skandinávii a střední východ. Dnes prázdné pásmo VKV OIRT se zaplní stanicemi z Bulharska, Rumunska, Ruska a z dalších zemí býv. SSSR. Doba trvání je poměrně krátká, od jednotek minut, až po max. jednotky hodin. Nejčastěji se Es vrstva vyskytuje v denních hodinách od 7 h ráno do večera, vyjímečně do 2 h ráno. Signály ale bývají velmi silné, a tak je běžné, že vzdálené stanice zcela vygumují jinak běžně přijímané středně silné stanice na VKV CCIR nebo na TV kanálech v 1. TV pásmu. Také jsme často svědky příjmu vzdálených stanic na autorádio za jízdy a to často ve stereu a s RDS.

Pro sporadickou vrstvu je typické, že síla stanic neustále kolísá, někdy se i na několik minut ztratí, aby se pak během minuty ozvaly v plné síle. Pokud jde stanice s RDS, lze ji spolehlivě identifikovat podle PI kódu, pokud to náš tuner zobrazuje, ale o tom až jindy. TV diváci, kteří přijímají TV Nova na TV kanále 1 jistě znají letní problémy s kvalitou obrazu, do obrazu se pletou vzdálené televize, objevují se proužky, které někdy zesílí a obraz je dokonce vytlačen vysílačem např. z Ruska. To je také důsledek Es vrstvy, ale na TV kanále 1 (kmitočet 50 MHz) je její výskyt mnohem častější než na VKV CCIR.

Mechanismus vzniku Es vrstvy ještě není příliš objasněn. V polárních krajích je ovlivněna magnetickým polem země, tedy aktivitou na slunci. V tropických krajích ji zase ovlivňuje bouřková oblačnost. Ve střední Evropě jde o kombinaci těchto i dalších faktorů a její vznik zatím neumíme předpovědět, takže kdo ji nechce propásnout nezbývá, než neustále sledovat VKV pásmo. K tomu se výborně hodí komunikační přijímač nebo skener, na kterém můžeme sledovat pásmo mezi 30 a 50 MHz, na kterém jsou často slyšet služby (profesionální provoz) a pokud je právě Es na Itálii, tak tam lze poslouchat tzv. feeders, což jsou malé vysílače, které slouží k přenosu modulace ze studia na vysílač a právě pásmo 30 - 70 MHz je v Itálii k tomuto hojně využíváno (převážně z ekonomických důvodů) a tak se stává, že takto lze poslouchat stanice, které jinak vysílají na VKV CCIR a i kdyby dosáhl max. kmitočet (MOF) 108 MHz, tak by nebyly slyšet kvůli překrytí našimi silnými vysílači.

V tomto pásmu jsou také kanály v 1. TV pásmu, kde můžeme poslouchat zvukový doprovod a můžeme na rozdíl od běžného TV přijímače zjistit přesné číslo kanálu a ofset, ale o tom jindy. V pásmu VKV mezi OIRT a CCIR, tedy mezi 74 a 87.5 MHz můžeme slyšet opět profesionální služby a to většinou s modulací FM, ale např. ve V. Británii se používá souběžně i AM.

Sporadická vrstva Es se objevuje kromě léta v prvních lednových dnech, ale to bývá MOF nejčastěji okolo 60 MHz, ale v některých letech vyjímečně i 108 MHz. Radioamatéři vybaveni paket rádiem mohou sledovat DX Cluster, kde jsou spolehlivě informováni o výskytu Es vrstvy.

Petr Hora OK1FIP

Převzané z www.radiotv.cz
Přečteno: